Tapisérie Tvého života

14.07.2018

Se světelnou pochodní sestupuješ do hlubin...

Pozoruješ, jak zde v dobách dávných pomocí kouzel a zrcadel vzniklo zakřivení.

Pokřivil se prostor, ženství, mužství, vztahy...

Nyní zde mezi zrcadly hoří světelné pochodně, které zesilují svoji záři.

Pokřivení se vrací tam, odkud vzešlo.

Zrcadla se roztékají na světelnou plazmu, která se vsakuje do země. 

Vše se narovnává...

Vidíš jasně, čistě..

Jsi překvapen-a co vidíš? Ano, mnohdy je to až šokující.

Díváš se zpětně na situace z nadhledu, prostorovým viděním, a vidíš je jinak. 

Probouzíš se ze snu...

Nacházíš svůj tkalcovský stav, na který si již zapomněl-a.

Oprášíš ho, promažeš, vytáhneš ztrouchnivělá vlákna.

Usedáš k němu a vplétáš nové, pevnější, jasnější nitě.

Zatím nevidíš celou tapisérii, přesto přesně víš, kde jaké vlákno má být. 

Až se podíváš na své dílo z nadhledu, tak spatříš jaké krásné tvary, geometrie, květiny, barvy v něm máš...

Kdykoli můžeš znovu usednout a tkát další dílek svého života.

Ivona Antalii

www.kliceksrdci.cz