Posvátný pramen

Ženo, Ty jsi strážkyní posvátného pramene po věky věků. Uchováváš v sobě pradávné kódy Země.

Vzpomeň si...

Vejdi do hlubin své duše, do hlubin srdce, do hlubin Země a přines tento dar na světlo světa.

Oživ v sobě tuto vodu s čistými kódy ženy, odemkni studánku, otevři srdce, aktivuj pramen a nech ho rozlít po celém těle. 

Pramenitá, průzračná a svěží voda jako vodotrysk tryská v Tvém srdci. 

Osvěž se, napij se...

Cítíš tu čistotu vody, která vyvěrá z hloubky Země, ze Tvé hloubky. 

Dlouho byl pramen ukryt a strážen v nitru planety, v posvátných jeskyních. Nyní nadešel čas ho přivést na povrch. Nechat ho vytrysknout a rozlít do všech koutů světa.

Prostřednictvím Tebe, ženo, strážkyně posvátného pramene...

Vzpomeň si na něj, vzpomeň si na ty pradávné kódy Země. 

Otevři se tomu...

Otevři své srdce, svou ženskost, lásku, soucit, radost, něhu, jemnost, krásu.

Posvátný pramen z bezedné studánky srdce proudí do Tvého lůna a odnáší nánosy, které tam po věky zůstaly. Skrz Tebe se vyplavují ven. Již tu nepotřebuješ mít kalnou vodu. 

Tvé lůno se mění v jeskyni, kde začíná téct pramenitá voda, kde svítí slunce, kde jsou zářící krystaly. Kvetou tady květiny a Ty cítíš svěžest a nádhernou vůni. 

Ano, ženo, Ty voníš, záříš, a jsi plná lásky...

Jsi strážkyní posvátného pramene od počátku. Již Ti ho nemůže nikdo vzít, zničit, schovat. Nikdy si na něj ve své hloubce nezapomněla. 

Stačí jen aktivovat tuto vzpomínku a dostat ji z podvědomí do vědomí.

Nech se prolít pradávnými kódy, zemským rájem, čistou vodou, ženskostí, otevřeným srdcem, láskou, svěžestí a radostí z Tvých kroků na této planetě. 

Voda tryská ve všech čakrách, tělech, dimenzích a proudí skrz Tebe do okolí. 

Pramen je věčný, Tvá studna nevysychá...

Přicházejí k Tobě muži, kteří vnímají obnovený pramen. Je pro ně oázou v poušti... Osvěží je, dá jim vláhu a připomene jim, že i oni byli někdy ženou a tudíž i oni nesou v sobě tyto pradávné kódy Země. 

Vzpomenou si, vcítí se, a uvidí Tě jinak...

Ivona Antalii

www.kliceksrdci.cz